Reportérka Angela Vidal (Jennifer Carpenter) a její kameraman Scott (Steve Harris), kteří natáčejí reality TV show o lidech, pracujících v noci, zatímco ostatní spí, jsou přiděleni na noční službu se dvěma hasiči na služebně v Los Angeles. V průběhu noci se nic zajímavého neděje, dokud neobdrží telefonát z malého činžovního domu na okraji města. Tam se setkají s policisty, kteří přijeli kvůli děsivým výkřikům z bytu ve třetím patře. Angela a Scott, kteří mají konečně možnost natočit něco zajímavého, jsou odhodláni udělat pro své natáčení cokoliv.
V bytě narazí na starou ženu v županu, jak osamocena postává ve tmě. Je celá od krve, dýchá rychle a sípavě. Zdá se, že je zraněná či nemocná. A když se k ní přiblíží policista, aby jí pomohl, náhle na něj zaútočí...zuby.
Ostatní přítomní ženu zneškodní a pokoušejí se zraněnému policistovi pomoci. Ale když se pokusí budovu opustit, zjistí, že byla prohlášena za karanténní oblast a uzavřena. Všechny východy jsou zapečetěné a hlídají je ozbrojenci. Telefony, internet, televize i mobily, všechno bylo vyřazeno z provozu, a nikdo jim nechce prozradit, proč jsou v domě uvězněni. Mezi obyvateli domu se rychle šíří panika. Ve snaze pochopit, co se vlastně děje, jsou nuceni si navzájem pomáhat.
Pak se shora ozve další výkřik. Do přízemí, kde jsou všichni shromážděni, spadne ze třetího patra tělo.
A pak útoky začnou nanovo...
Když je karanténa konečně zrušena, je jediným důkazem o tom, co se v domě událo, videokazeta ze Scottovy kamery.
USA, horor
Režie: John Erick Dowdle, Drew Dowdle
Hrají: Jennifer Carpenter, Jay Hernandez, Columbus Short, Greg Germann, Steve Harris, Dania Ramirez, Rade Sherbedgia, Johnathon Schaech
Premiéra v ČR:
Falcon
www.falcon.cz http://www.containthetruth.com/
PODROBNĚJI O FILMU
„Karanténa“ je slovo, při kterém se nám okamžitě vybaví asociace jako „strach“, „nemoc“ a „izolace“. Film Karanténa má ale kořeny v zemi, která se s takovými věcmi běžně nespojuje. Producent Sergio Agüero objevil obrovsky úspěšný španělský film REC při svém výletu do Španělska v lednu 2007 (film získal Goya Award – španělskou obdobu Oscara – za nejlepší střih a nejlepší debutující herečku). „Viděl jsem krátký promo sestřih, který produkční společnost používala k prodávání mezinárodních práv,“ říká Agüero. Film ještě ani nebyl hotový, ale „z toho předběžného sestřihu mi běhal mráz po zádech.“
S ohledem na takovou zajímavou – a strašidelnou – premisu Agüero okamžitě pochopil, jaký potenciál by měla anglická verze. „Zatímco oni ještě ve Španělsku dokončovali REC, já projekt koupil pro Roye a Douga z Vertigo Entertainment tady v Americe,“ vysvětluje. Roy Lee a Doug Davidson už v minulosti práva na převedení zahraničních filmů do americké verze koupili, ať už šlo například o Kruh, Nenávist nebo Skrytá identita, takže se Agüero domníval, že Karanténa pro ně bude ideální volbou.
Když producent Lee uviděl promo REC a přečetl si scénář, okamžitě ho film nadchl. „Bylo jasně poznat, že je na něm něco výjimečného,“ tvrdí. Krátce poté, co byla dokončena španělská verze, si ji producenti obstarali a promítli ji společnosti Screen Gems, jejíž zástupci z něj byli tak nadšení, že se na americké verzi začalo pracovat takřka okamžitě. „Tenhle film vznikl nejrychleji ze všech, na kterých jsem pracoval,“ říká Lee. „Od chvíle, kdy jsme uviděli finální film, do začátku natáčení Karantény uběhly necelé tři měsíce.“
K adaptaci scénáře byli přizváni bratři John a Drew Dowdleovi. Producenti měli pocit, že se tato dvojice přesně hodí k tomu, co Karanténa potřebuje. „O možnost režie jsme s Drewem soupeřili s mnohem slavnějšími režiséry,“ říká režisér John Dowdle. „Ale říkali jsme si, že jsme na to dva, takže máme na kohokoliv. Pracovali jsme dnem i nocí a dělali všechno pro to, abychom tuhle práci dostali.“
Jejich strategie se vyplatila. „Bratři Dowdleové si nás získali svým nadšením pro věc,“ svěřuje se Agüero. „Dokázali vytvořit osobitou americkou verzi, postavenou na tom, co bylo ve španělské dobré.“
Většina remaků má výhodu pracovního plánu – hotového filmu – kterého se tvůrci mohou držet. Ti, kteří ho adaptují, mohou zjistit, co v původním filmu funguje a kde je potřeba udělat změny, aby došlo k vylepšení příběhu nebo aby měl děj na plátně lepší atmosféru. V případě REC vytvořili ale bratři adaptaci předtím, než film vůbec viděli. „Pořád dokončení filmu natahovali,“ objasňuje John. „Četli jsme scénář a viděli trailer a pustili se do adaptace.“
„Tvorba remaku je zajímavá,“ pokračuje. „Svým způsobem máte mnohem více volnosti, a svým způsobem jste hrozně svázaní. Byli jsme z původního filmu nadšeni – je skvělý – takže jsme se na to moc těšili.“
„Vlastně jsme jim dali dost volnosti, aby nový scénář napsali podle sebe, ale oni se drželi originálu, protože byl velice efektivní a nechtěli ten film úplně změnit,“ míní producent Lee.
Tvůrci ale udělali několik změn, aby zdůraznili realističnost celého snímku. „Španělský film je trochu víc nadpřirozený,“ vysvětluje Agüero. Dowdleovi chtěli pointu filmu více ukotvit v realitě – takže je ve finále ještě děsivější. „V případě Karantény,“ prozrazuje Agüero, „tvůrci také zdůrazňují pocit paranoie, protože vláda, od které očekáváme, že nám přispěchá na pomoc, je tu v roli mlčícího nepřítele, nic nám neprozrazuje a my nevíme, proč tomu tak je.“ Ve finále byli podle Drewa Dowdlea tvůrci filmu velmi spokojení s tím, jak se jim podařilo vyvážit věrnost předloze a současně zdůraznit vlastní myšlenky.
Protože základní pointa filmu určuje, že se jedná o záznam z jediné videokamery, který byl nalezen na místě incidentu, odehrává se celý film takřka v reálném čase. Scény křižují sem a tam mezi byty, nahoru a dolů po hlavním schodišti, a mají délku několika minut. Teprve pak obrazovka na okamžik zčerná nebo nastane střih do další scéný. Přechody z jedné scény do druhé jsou obvykle stříhány tak, aby divák nepoznal, že ke střihu vůbec došlo.
„Všichni to sledujeme okem kamery,“ říká režisér Dowdle. „Na filmu, ve kterém se nemůžete podívat za dveře nebo za zeď, je něco děsivého. Když jste omezeni jen tím, co vidí jediná kamera, máte pocit, že jste skutečně tam.“
„Bavilo nás hrát si s nedokonalým osvětlením nebo nedokonalou kompozicí záběrů,“ dodává Drew, „s tím, že nevidíte všechno, co byste chtěli vidět, a neslyšíte, co byste chtěli slyšet. Díky takovým nedokonalostem to působí velice reálně. A v dnešní době YouTube jsou lidé zvyklí na to, že se zaznamenává cokoliv. Vidět všechno z pohledu jedné kamery je pro diváky naprosto přirozené.“
Tvůrci se také rozhodli film natáčet chronologicky, v pořadí, jak jsou scény ve scénáři, což se v dnešní době z důvodů omezení, vznikajících pronájmem exteriérů, časového vytížení herců a nedostatku času, nedělá už příliš částo. „Karanténu jsme točili lineárně,“ prozrazuje Lee. „První scénou, kterou jsme natáčeli, je první scéna ve scénáři, a poslední točenou scénou byla poslední scéna filmu. Během natáčení se tak udržovalo napětí.“
Zjistili také, že takovéto natáčení má i další výhody z hlediska emocí. „Jakmile nějaká postava zemře, pro herce, který ji ztvárnil, natáčení skončilo,“ říká. „Byla v tom určitá konečnost, protože jakmile zemřeli na plátně, skutečně jsme se s nimi rozloučili.“
Obsazení Karantény nebylo nijak jednoduché: bylo třeba najít herce, kteří by dokázali působit uvěřitelně vyděšeně a současně měli dostatek energie k tomu, aby dokázali strach (který se velice obtížně hraje) předstírat po celou dobu vyčerpávajícího natáčení v reálném čase. Každé políčko filmu muselo působit věrně. Film mohl fungovat jedině tehdy, pokud herci dokáží přesvědčit diváky, že to, na co se dívají, je skutečné – a děsivé.
Zejména obsazení hlavní postavy, Angely Vidal, bylo klíčové. Tato role prochází významným vývojem. Diváci Angelu poznávají jako začínající televizní moderátorku. Jak plyne stopáž filmu, mění se Angela z optimistky v odhodlanou a odvážnou ženu, která je postavena tváří v tvář vlastní smrtelnosti.
O obsazení Jennifer Carpenter Agüero říká: „[Prezident Screen Gems] Clint Culpepper s ní už pracoval na filmu V moci ďábla, a všichni jsme ji znali z Dextera a ohromně na nás ta silná a pohledná mladá žena zapůsobila.“
„Drew a já jsme posedlí Dexterem a moc se nám líbil film V moci ďábla, ale nedošlo nám, že jde o stejnou osobu. Jakmile jsme to zjistili, věděli jsme, že bude dokonalá.“
„Na tomhle filmu mě zaujala představa skupinky lidí, kteří se povětšinou neznají, zavřených v jedné budově a bojujících o život,“ říká o Karanténě Carpenter. „Záchrana je hned za oknem. Jen o pár pater níž, za těmi dveřmi – spása je na dosah ruky. Tahle zajímavá skutečnost, plus to, že po většinu filmu budu hrát jen na kameru, to mě dost zaujalo...“
„Moc se na hororové filmy nedívám,“ pokračuje. „Musíte na to mít žaludek. Ale tenhle film je unikátní tím, jak je poskládaný. Se scénářem jsem dostala i DVD s původním filmem, pustila jsem si ho pět minut a už jsem volala, že to chci točit a co pro to mám udělat. Byl to skutečně ambiciózní scénář, který měl být natáčený ambiciózním způsobem.“
Pro udržení patřičného napětí používala Carpenter dle svých slov různé „blbůstky“. „Někdy mě nabudí pustit si nějakou hudbu,“ prozrazuje, „nebo těsně před začátkem záběru zařvat, nebo na vteřinu všechno pustit z hlavy a nechat se pohltit situací. Někdy stačí jenom říct 'raz, dva, tři – jedeme!' a zjistit, jak to dopadne. Ale nebylo snadné to tempo vydržet, abych působila věrně a skutečně.“
„Jennifer je ohromná,“ chválí ji Drew Dowdle. „Působí naprosto věrně snad na každém políčku. Byla skvělou vedoucí všech našich herců, měli jsme štěstí, že jsme získali někoho jako ona, kdo dokáže pořádně dupnout na plyn.“
Angelina kolegu, který je neustále s námi, ačkoliv ho zahlédneme jen několikrát a jinak se projevuje pouze hlasově, televizního kameramana Scotta, si zahrál Steve Harris. Harris je velice známý svou rolí v hitovém seriálu The Practice.
„Je fascinující točit film, kde jste po většinu času jen hlasem v pozadí,“ míní Harris. „Toho kameramana jsem si chtěl zahrát od prvního okamžiku, kdy jsem si přečetl scénář, když jsem si ještě myslel, že se to bude točit jako klasický film.“ Když mu prozradili, že nebude v záběru tak často, jak si myslel, dokonce ho to zaujalo ještě mnohem víc.
„Se Stevem jsme původně mluvili o roli, ve které by byl k vidění mnohem častěji,“ vypráví režisér Dowdle. „Ale on se s námi sešel a prohlásil, že chce hrát roli kameramana. Viděl v té postavě něco, co neviděl nikdo jiný.“
Role Jakea a Fletchera, hasičů z Los Angeles, se kterými měli Angela se Scottem strávit noční službu, si zahráli Jay Hernandez a Johnathon Schaech. „Sedli jsme si spolu a začali pracovat na kamarádství, které tvoří významnou část našich postav, a na postavách a na tom, jak jednotlivé scény zahrajeme,“ říká Schaech o spolupráci s Hernandezem.
Na Johna Dowdlea udělal Schaechův zájem o roli obrovský dojem. „Je tak charismatický – jakmile se na plátně objeví, nekoukáte na nikoho jiného,“ popisuje. „Aby se do role dostal, jezdil se skutečnými hasiči. A nechal si narůst ten největší a nejšílenější knír, co jsem kdy viděl,“ směje se režisér.
„Pobýval jsem nějakou dobu s hasiči a všiml si, že spousta z nich nosí husté, mužné kníry,“ vysvětluje svou volbu Schaech. „Takže jsem se tím inspiroval – za čtyři dny jsem ho měl.“
Hernandez se na roli tak moc připravovat nemusel – s hasiči měl spoustu zkušeností z natáčení filmu Olivera Stonea World Trade Center. „Podle mého názoru může být něco děsivé jedině tehdy, pokud to působí dostatečně reálně,“ soudí. „Když vám někdo uvěří, že by se to mohlo stát, nejen ve filmu, ale přímo ve skutečnosti, pak přichází opravdový strach.“
Jednoho z obyvatel osudového domu, Lawrence, veterináře, který musí své schopnosti uplatnit při záchraně filmových obětí, hraje Greg Germann, známý ze seriálu Ally McBealová. „Stane se ze mě tamní doktor,“ vypráví. „Vlastně to není žánr, který bych vyhledával. Ale tenhle scénář byl jako thriller – nejde se od něj odtrhnout. Vážně se skvěle četl, protože každá stránka, každá chvilka jsou plné akce. Všechno se děje hned teď a pokračuje to tak až do konce.“
Další z obyvatel domu je ustaraná matka Kathy v podání Marin Hinkle. Ve filmu její manžel vyjde z domu ještě předtím, než se spustí karanténní šílenství, a ona je teď v budově uvězněna se svou dcerkou, které není dobře...a její stav se stále zhoršuje. Herečka byla vděčná za příležitost předvést se v odlišné roli. „Pracuji na sitcomu, což samozřejmě znamená spoustu lehkomyslnosti a vtípků,“ svěřuje se Hinkle. „Zavolal mi můj agent a ptal se mě, co bych řekla na horor. Mám k nim jisté výhrady, ale tenhle scénář jsem si přečetla a působil na mě tak uvěřitelně, jako by se to dělo právě v tu chvíli, že mě zaujal.“
Její konkurz na roli je dnes už takřka legendární, jak z legračních, tak i nepříjemných důvodů. „Mám malé dítě,“ líčí, „takže jsem tu roli dobře chápala. Ale nepomyslela jsem na to, co si počnu na konkurzu, kde žádné dítě nebude. Takže jsem použila svou kabelku – stalo se z ní dítě. Ve filmu je bolestná scéna, kde mi dítě berou, takže mi na konkurzu brali kabelku. Takže jsem předstírala, jak se tomu bráním, a pak jsem sebou plácla o zeď. Vřískám a křičím jako Meryl Streep v Sophiině volbě. Skončila jsem a říkala jsem si, že jsem to zahrála doopravdy věrně. Večer jsem si šla lehnout a probudila jsem se asi o pět hodin později s tou nejhorší bolestí, jakou jsem kdy zažila, horší než porod. Ukázalo se, že se mi při té dramatické scéně uvolnil ledvinový kámen. Pokud někdy budete chtít hrát v hororu, stačí, abyste si řekli „ledvinový kámen“ a budete mít jasno v tom, jak silně máte křičet.“
O TVŮRCÍCH
JENNIFER CARPENTER (Angela Vidali)
hraje v ohromujícím seriálu Dexter, nominovaném na cenu Emmy, roli Deborah Morgan, sestry soudního znalce a tak trochu sériového vraha Dextera Morgana. Tento podzim ji také budeme moci vidět po boku Charlize Theron a Woodyho Harrelsona ve filmu Stuarta Townsenda Battle in Seattle. V minulosti si zahrála hlavní roli ve filmu V moci ďábla, ve kterém se objevili také Laura Linney a Tom Wilkenson, a v roce 2002 byla k vidění jako Mary Warren v divadelní hře Arthura Millera The Crucible po boku Liama Neesona a Laury Linney.
JAY HERNANDEZ (Jake)
je aktuálně k vidění v thrilleru Neila LaButea Lakeview Terrace s Samuelem L. Jacksonem. Objevil se také ve snímku Olivera Stonea World Trade Center po boku Nicolase Cage. Nyní se do kin chystá nezávislý snímek Přežij! s Evou Mendes.
Hernandeze jsme mohli v minulosti vidět ve filmech Hostel Eliho Rotha, Šílená / Krásný s Kirsten Dunst, Hráč, Torque: Ohnivá kola, Okrsek
Na televizních obrazovkách se Hernandez nedávno objevil v seriálu J. J. Abramse Six Degrees.
COLUMBUS SHORT (Danny Wilensky)
se objevil v loňském hitu This Christmas po boku Reginy King a Chrise Browna. Před nedávnem dokončil natáčení filmů Whiteout s Kate Beckinsale a Armored s Mattem Dillonem.
Mezi jeho předchozí role patří DJ ve Stomp the Yard či role ve filmech Válka světů nebo Save the Last Dance 2. V televizi byl k vidění v seriálech Pohotovost, Soudkyně Amy či Studio 60.
GREG GERMANN (Lawrence)
se před nedávnem objevil v televizním seriálu In Case of Emergency, společně s Davidem Arquettem a Jonathanem Silvermanem. Účinkoval také v hitové komedii Ricky Bobby: Nejrychlejší jezdec a v nezávislém snímku Zbožňuju prachy s Jennifer Aniston, Frances McDormand a Catherine Keener.
Mezi jeho předchozí filmy patří Zpátky na zem, Listopadová romance s Keanu Reevesem a Charlize Theron, nezávislý film The Last Producer a památné cameo ve filmu Jesus' Son s Billym Crudupem.
Germann uchvátil miliony diváků po celém světě svou postavou Richarda Fishe v seriálu Ally McBealová.
STEVE HARRIS (Scott Percival)
naposledy účinkoval v televizních seriálech Eli Stone a Heist. Předtím byl dvakrát nominován na cenu Emmy za svou roli v seriálu Davida E. Kelleyho The Practice. Mezi jeho další televizní počiny patří role v seriálech Chirurgové, Zákon a pořádek, Murder One, New York Undercover a Nemocnice Chicago Hope.
Na stříbrném plátně se objevil ve filmech Dům naruby se Stevem Martinem a Queen Latifah a ve filmu Minority Report režiséra Stevena Spielberga, a taktéž ve filmech Deník šílené manželky, Sugar Hill, Skála a Lebky.
DANIA RAMIREZ (Sadie)
je rodačka z Dominikánské republiky. Letos na podzim ji můžeme opět vidět v seriálu Hrdinové, kam se ve třetí sezóně vrací v roli Mayi Herrery, ženy s nebezpečnou schopností, která ji vyhnala z domova v Dominikánské republice hledat pomoc ve Spojených státech. Před nedávnem také dokončila práci na nezávislém snímku Brooklyn to Manhattan.
Loni v létě jsme ji mohli spatřit ve filmu X-men: Poslední vzdor v režii Bretta Ratnera. Debutovala ve filmu Spikea Lee Subway Stories, což ji přivedlo k účasti na dvou dalších projektech téhož režiséra, 25. hodina a She Hate Me. Objevila se i v úspěšném seriálu Rodina Sopránů.
RADE SHERBEDGIA (Yuri Ivanov)
jsme mohli naposledy vidět po boku Keifera Sutherlanda v hitovém seriálu 24, kde v celkem osmi epizodách hrál roli Dmitriho Gredenka. Spatřit jsme ho mohli i ve filmu Antoine Fuqua Odstřelovač.
Sherbedgia si vybudoval úspěšnou kariéru, jak v Americe, tak i v Evropě. Zmínit je možno například jeho role ve filmu Stanleyho Kubricka Eyes Wide Shut a ve filmu Guye Ritchieho Podfu(c)k. Památné jsou taktéž jeho postavy z filmů Mission: Impossible II, Stigmata, Memento a Svatý.
JOHNATHON SCHAECH (George Fletcher)
studoval herectví pod dohledem legendárního Raye Londona. Poté dostal hlavní roli ve filmu Franca Zefferelliho Storia di una Capinera. Následně získal role ve filmu Jocelyn Moorhouse Co si ušít do výbavy? s Winonou Ryder a v budoucím kultovním hitu Zkurvená generace. Tom Hanks ho obsadil do svého filmu To je nás hit! a po boku Gwyneth Paltrow a Jessicy Lange si zahrál hlavní roli v thrilleru Krevní pouto. V současné době Schaech adaptuje povídku Stephena Kinga From a Buick 8. Naposledy jsme ho jako herce mohli spatřit v nezávislých filmech Moře snů a Little Chenier.
JOHN ERICK DOWDLE (režie, scénář)
napsal a režíroval nezávislý horor The Poughkeepsie Tapes, intimní náhled do sbírky domácích nahrávek sériového vraha. Film měl premiéru na filmovém festivalu Tribeca v květnu
Dowdle je rodákem ze St. Paul v Minnesotě a vystudoval filmovou a televizní produkci na New York University Tisch School of the Arts.
Zdroj a foto: Distributor
SMS Společník MoravskoSlezský