Komunita   Profil   Více
Chci webové stránky zdarma

Společník MoravskoSlezský

KNIHA PŘEŽITÍ (THE BOOK OF ELI)

Webnode

            V nepříliš vzdálené budoucnosti, asi třicet let po konečné válce, prochází pustinami kontinentu, který býval Amerikou, osamělý muž. Všude kolem něj se nacházejí opuštěná města, rozpadající se silnice, sežehlá země – pomníky nedávné katastrofy. Civilizace neexistuje, zákony neplatí. Cesty patří gangům, které jsou schopny člověka zabít kvůli botám, kvůli hltu vody...nebo prostě jen tak. Ale na tohoto poutníka nestačí.

            Eli (Denzel Washington), který se nestal bojovníkem z vlastní vůle, ale z nutnosti, touží po klidu a míru, ale pokud je k tomu donucen, rozdrtí své protivníky dříve, než si stačí uvědomit, jak osudné chyby se dopustili. Důvodem jeho boje nejsou obavy o vlastní život, ale naděje na budoucnost – naděje, kterou opatruje a chrání už po třicet let a je rozhodnutý ji proměnit ve skutečnost. Eli, poháněný smyslem pro povinnost a vedený vírou v cosi většího, než je on sám, dělá vše, co je třeba, aby přežil – a pokračoval ve svém úsilí.

            Jen jediný muž v tomto zničeném světě chápe, jakou moc má Eli ve svých rukou, a je rozhodnut ji získat pro sebe: Carnegie (Gary Oldman), samozvaný despotický vládce improvizovaného města zlodějů a zabijáků. Carnegieho adoptivní dceru Solara (Mila Kunis) Eli fascinuje z jiného důvodu: nabízí naději na život lepší, než jaký panuje v říši jejího otce.

            Ani pro jednoho z nich ale nebude snadné ho přesvědčit, aby se svých plánů vzdal. Není ochoten se před ničím – a před nikým – zastavit. Je nucen naplnit svůj osud a zachránit zmučené lidstvo.

USA, akční/dobrodružný/drama, 2009

Režie: bratři Hughesovi

Hrají: Denzel Washington, Gary Oldman, Mila Kunis, Ray Stevenson, Jennifer Beals, Frances de la Tour, Michael Gambon

Premiéra v ČR: 11.2.2010

Falcon

www.knihapreziti-film.cz

www.falcon.cz

http://www.sonypictures.net/movies/bookofeli/

Zdroj a foto: Distributor

 

BRATŘI HUGHESOVI (režie),

dvojčata Allen a Albert, se významným způsobem zapsali do dějin zábavního průmyslu, když ve svých dvaceti letech napsali a režírovali snímek Menace II Society. Bratři Hughesovi se narodili v Detroitu v Michiganu a s natáčením filmů začali už ve dvanácti letech. Jejich filmové vzdělání začalo na střední škole, kdy Allen navštěvoval hodiny televizní produkce. Zanedlouho natočili krátký film How to be a Burglar a lidé si jich začali všímat. Jejich další dílo, Uncensored Videos, odvysílala kabelová televize, čímž se dostali do povědomí většího množství diváků. Po střední škole začal Albert studium na filmové škole LACC. Díky svému dalšímu krátkému filmu Menace o vyloupení banky a dalšímu filmu The Drive By si dvojčata upevnila svou pozici inovativních tvůrců a upoutala pozornost producentů celovečerních filmů. Stále ale nebyli schopni nalézt ten pravý projekt, který by je uspokojoval, a proto svůj první celovečerní film Menace II Society natočili zcela nezávisle.

 

Podrobněji o filmu

            „Na tomhle příběhu se nám líbilo, že jde o akční dobrodružný film, který ale současně má co sdělit, co se týče odhodlání, poslání, obětování, přežití a lidské povahy,“ zamýšlí se Allen Hughes, který společně se svým bratrem Albertem režíroval snímek Kniha přežití. Jde o jejich pátý celovečerní film od chvíle, kdy ve svých dvaceti letech debutovali působivým a úspěšným dramatem Menace II Society.

            Kniha přežití nás zavádí do děsivé budoucnosti – ať už do onoho stavu svět dospěl válkami, jadernou nebo přírodní katastrofou, nezáleží na tom. Zkáza je totální a to nám umožnilo spekulovat o tom, jak by svět vypadal a jak by lidé žili, kdyby byly veškeré vymoženosti moderní doby smazány ze světa a znovu jsme byli nuceni žít v primitivních podmínkách,“ přemítá Albert Hughes. „Určitě by vládlo v hojné míře bezpráví. Ale časem by se možná našlo pár odvážných jedinců, kteří by znovu nalezli smysl života a ujali se vůdčích pozic.“

            Eli je jedním z nich. V době, kdy se lidstvo dělí na lovce a kořist, se odvažuje žít svobodným životem a je oddaný pouze víře v to, co dělá, a odhodlání dovést své snažení do konce. Cena, kterou platí za to, že následuje své sny, je ale velice vysoká. Nemá možnost oddechu, nemá domov...takřka každý den se ocitá v nových nebezpečích a znovu bojuje proti silám, které by ho a s ním vše, co ještě z lidské společnosti zbývá, stáhly do nejhlubší propasti.

            Na Denzela Washingtona udělal příběh takový dojem, že se poté, co byl osloven s nabídkou na hlavní roli, ujal filmu také jako producent. „Jde o zajímavou pouť,“ přiznává. „Eli má velice důležité poslání, o jehož naplnění se už velice dlouho snaží. Když se s ním setkáváme, blíží se konci, ale stále na něj čekají jedny z nejtěžších zkoušek.“

            Kým přesně Eli je – odkud pochází a o co usiluje – zůstává z větší části a naprosto záměrně tajemstvím. „Postava jako Eli, tajemný osamělý bojovník, je téměř mystická,“ popisuje Allen Hughes. „Víte, že toho má za sebou hodně, ale rozhodně bychom to neměli vše prozradit, a Denzel se velice pečlivě snažil spoustu věcí nenápadně naznačovat, aniž by přitom cokoliv vyzradil doslovně. Jedním z jeho nápadů bylo, že jako důkaz katastrofy, kterou přežil, by měl mít Eli na zádech jizvu po popálení. Denzel je velice dobrý ve vymýšlení podobných drobností, které podporují Eliovu tajemnost.“

            Denzel skutečně pronikl do podstaty filmu a povýšil ho nad prostou adrenalinovou akci,“ soudí producent Broderick Johnson. „Jeho výkon je takový, že toužíte se k němu na jeho pouti připojit, že mu chcete pomáhat s jeho posláním a s řešením překážek, které mu stojí v cestě.“

            Jedním z témat filmu je to, že je třeba věřit, že něco musíte vykonat, a pak se toho držet,“ dodává Johnsonův dlouholetý produkční partner Andrew A. Kosove. „Cesta, po které Eli kráčí, je velice těžká, doslova, ale on věří tomu, že dokáže uspět. Věří v to, o co se snaží.“

            Ale pokud tato víra pomáhá Eliovi soustředit se na to, co je třeba vykonat, pak přežít nástrahy vesty mu pomáhá bystrý mozek a rychlé pěsti.

            Producent Joel Silver, který má na svém kontě jedny z nejpamátnějších akčních filmů v Hollywoodu, se o těchto jeho dvou tvářích také zmiňuje. „Má úkol, který chce splnit. Pokud se mu v tom někdo pokusí zabránit, pak zkrátka udělá cokoliv, co je třeba, aby mohl pokračovat. Myslím, že máme tendenci mu jeho chování odpouštět, protože je to v jádru poklidný a mírumilovný muž a jeho úkol je pro něj tím nejdůležitějším na světě.“

            Eli je hrdinou zčásti i proto, že se soustředí na budoucnost. Neustále jde kupředu,“ poznamenává producent David Valdes. „Jsem skutečný filmový fanoušek. Mám rád klasický souboj dobra se zlem, a obzvláště se mi líbí, pokud hrdina věří v budoucnost tak jako Eli. Je to symbol naděje.“

            Největší překážkou v Eliově pouti je muž jménem Carnegie. Stejně jako Eli je jedním z těch, kteří přežili ze „starých časů“ a je také zatížen břemenem vzpomínek na to, jaký býval život dříve. „Eli ve filmu v jednom místě říká, že se teď lidé zabíjejí kvůli věcem, které jsme dříve vyhazovali, a myslí tím obyčejné věci jako mýdlo nebo zápalky, z nichž se teď staly vzácnosti a cenné předměty,“ prozrazuje Albert Hughes.

            Na rozdíl od Eliho obětoval Carnegie uplynulých třicet let budování improvizovaného impéria v ruinách opuštěného města a jeho touha po moci stále vzrůstá. Je zvyklý, že dostane, co se mu zachce, a teď se mu zachtělo knihy, kterou Eli nese ve svém batohu – Bible, patrně poslední na Zemi.

            Mezi těmi dvěma muži vzniká úžasná dynamika. Každý z nich touží po stejné věci, ale z naprosto odlišných důvodů, a oba jsou stejně odhodláni nevzdat se,“ říká Silver.

            Washington coby producent k vývoji postavy Eliova nepřítele přispěl v nezanedbatelné míře. „Denzel začal na postavě Carnegieho pracovat už ve fázi příprav, když prohlásil, že kladný hrdina je kladný jen do té míry, do jaké je ten záporný hrdina záporný,“ vzpomíná Allen Hughes. „Bavili jsme se o tom, zda je Carnegie skutečný padouch nebo jenom obyčejný člověk, který je v zoufalé době nucený dělat špatné věci, aby dosáhl svého cíle. V případě Carnegieho není nic černobílé, je tu řada odstínů šedi. Zbytky jeho lidství z něj činí ještě nepředvídatelnější postavu.“

            Washington a bratři Hughesovi se shodli na tom, že herec, který Carnegieho bude hrát, by měl být pro Eliho zdatným soupeřem, což je přivedlo ke Garymu Oldmanovi. „Gary je skvělý herec a já chtěl, aby mým hereckým partnerem byl někdo opravdu dobrý,“ prozrazuje Washington.

            Albert Hughes se také zmiňuje o Oldmanově nevšedním smyslu pro humor. „Společně s Denzelem dokázali trochu odlehčit některé napínavé scény. Je to vážný příběh, ale rozhodně není ponurý a zejména ne tehdy, pokud proti sobě stojí tihle dva.“

            Vždycky se rád podívám na klasický souboj,“ svěřuje se Johnson. „Když se na plátně Denzel Washington postaví nepříteli, vím, že jde o film, který se mi bude líbit.“

            Carnegie je v zásadě diktátor,“ soudí Oldman. „Své město vybudoval násilím a tím, že drží pod kontrolou vzácnou surovinu – pitnou vodu – protože ví, kde ji hledat. Ale je také chytrý. Má svou filozofii. Carnegie ví o knize, kterou Eli nese, a uvědomuje si, čeho je s ní člověk schopen dokázat, protože je součástí jeho minulosti a dětství. Sám ji celé roky hledá. Tihle dva jsou tou knihou posedlí naprosto stejně, ačkoliv jeden ji hodlá využít pro dobré účely a jeden pro špatné.“

            Klíčovou otázkou, kterou příběh klade, je také to, co obnáší vybudování civilizace. Jakkoliv je Eli přesvědčen o tom, že mu Bible poslouží jako základ nové, spravedlivé a nestranné společnosti, která bude mít možnost začít znovu a vyhnout se minulým chybám, Carnegie vnímá tutéž knihu jako způsob, jak ostatní ovládat a rozšířit území své moci. Oba by se patrně shodli na moci, která se v této knize ukrývá, ale mají diametrálně odlišné názory na to, jak s touto mocí naložit.

            Carnegie nemá nejmenší problémy s tím, aby se Eliho zbavil, ale současně se není schopen ubránit obdivu k tomuto pozoruhodnému muži, který se mu odvažuje stavět na odpor, na rozdíl od nevzdělaných hrdlořezů, které zaměstnává, nebo zmučených lidí, ploužících se zničenou krajinou. Je to jako by konečně nalezl důstojného protivníka a chtěl si takovou příležitost patřičně vychutnat. „Eli je velice výraznou osobností. Je odhodlaný a má ve všem jasno,“ dodává Oldman. „Carnegie nikoho podobného ještě nikdy neviděl.“

            Eli se nevzdá a Carnegie neuznává 'ne' jako odpověď,“ vysvětluje Washington. „Carnegie je nemilosrdný protivník. Výsledkem je neuvěřitelný souboj vůlí.“

            Ze souboje vůlí se ale záhy stane otevřená válka, poté, co Carnegie na muže, kterého posměšně nazývá „pěšák“, zaútočí i veškerým arzenálem zbraní, které má k dispozici.

            Jejich konflikt se odehrává na pozadí neutuchajícího souboje o přežití, který se týká všech kolem nich, a je dalším z témat, které film odkrývá. Scenárista Gary Whitta se kdysi zúčastnil dvoudenního kurzu přežití, během kterého se dozvěděl některé nepříjemné skutečnosti, jež se podílely na tvorbě toho, co se na obrazovce odehrává. „První věcí, kterou se dozvíte, je to, že to nebude příjemné,“ vzpomíná. „Možná budete muset jíst nebo pít něco, co by vám jinak ani nepřišlo na mysl, ale pointa je ta, že pokud chcete přežít, budete nuceni udělat cokoliv, a to vychází ze samotné podstaty lidské povahy.“

            Když se lidé vrátí na tu nejprimitivnější úroveň, ukáží svou skutečnou povahu a každý konflikt se stává mnohem dramatičtějším,“ všímá si Allen Hughes. „I z těch nejprostších věcí se najednou stávají otázky života a smrti.“

            Ačkoliv má Eli jediný cíl, je Washington přesvědčen o tom, že součástí jeho pouti jsou zkušenosti, o kterých ještě ani sám neví, že je potřebuje zažít. „Když Eli prochází Carnegieho městem, stává se středem nevítané pozornosti – nejen Carnegieho, který ho touží zničit, ale také jeho adoptivní dcery, Solary, nevinné dívky, která mu připomene, že být člověkem znamená být v kontaktu s jinými lidmi. Ve své touze ochránit knihu nemyslí na nic jiného, ale jeho zodpovědnost může zčásti zahrnovat i to, že se otevře druhým, že jim bude pomáhat a udělá pro ně maximum. Byla mu svěřena kniha, ale musí si uvědomit, že je s ní spojeno jisté poselství. Mohlo by se jednat o finální zkoušku před dosažením jeho cíle a on velice váhá, zda ji podstoupit.“

             S Carnegiem žijí slepá žena Claudia a její dcera Solara, které před lety zachránil v pustině a stále je chrání – ačkoliv mu v tom často brání jeho vlastní sobectví.

            Carnegie je ochraňuje, ale ony za to platí tím, že jsou takřka jeho otrokyně,“ popisuje Mila Kunis, která si zahrála Solaru. „Solara je chytrá dívka, má mladého a pevného ducha. Věří, že život obnáší více než jen tohle město, ale teprve po setkání s Eliem se odhodlá k pokusu o útěk. Solaru Eli fascinuje a přitahuje. Chce se od něj učit, následovat ho, kamkoliv míří, a poznat svět.“

            Tvůrci filmu v Kumis nalezli přesně to, co hledali – schopnost zahrát zranitelného, ale odvážného a optimistického člověka, což jsou pro Solaru, která se pouští na zapovězené území, velice charakteristické vlastnosti. „Mila v sobě má dynamit,“ soudí Albert Hughes. „Zahrála Solaru způsobem, který vám umožňuje sledovat, jak se rozvíjí, a jakmile se vymaní z Carnegieho vlivu, je to jako exploze.“

            Solara cítí pevné pouto ke své matce Claudii v podání Jennifer Beals. Společně tyto dvě ženy ve vlastním zájmu přečkávají Carnegieho náladovost a špatné zacházení. „Solara je pro Claudii smyslem života,“ vysvětluje Beals. „Prostřednictvím jejího vztahu s Carnegiem je schopna Solaře poskytovat jídlo a oblečení a některé další věci, které jsou pro ostatní takřka nedostupné. Pokud je Carnegie králem místa, které vybudoval, pak Claudia je jeho bezmocnou královnou.“

            Albert Hughes skládá Beals poctu, co se jejího herectví týče. „Veškerou jejich pohnutou historii můžeme vyčíst z její tváře. Nemá příliš dialogů, takže vše sděluje řečí těla a výrazy.“

            Stejně jako Solaru i Claudii významně ovlivní Eliho příchod. „Je to kromě Solary první člověk, který se k ní chová zcela bezvýhradně přátelsky a připomíná jí tak, jací lidé kdysi byli a jak se dokázali chovat,“  říká Beals. „Jde o střípek naděje a ten jí dodá sílu. Skutečnost, že se Eli dokáže Carnegiemu postavit, ji velice vzrušuje, protože jde o něco, po čem by sama toužila, ale není toho schopna.“

            Dalším člověkem, který by se Carnegiemu rád postavil, je jeho pravá ruka, Redridge, v podání Raye Stevensona, který svou roli popisuje jako „vykonavatel Carnegieho vůle a jeho tělesná stráž, mimo jiné. Dělá, co se mu poručí, ale tušíte, že se mu to tak docela nezamlouvá. Má své vlastní plány.“

            Když jsou Eli a Solara odhaleni při útěku z města, Carnegie poručí Redridgeovi, aby zahájil vražednou honičku. Může se jednat o příležitost, na jakou Redridge dlouho čekal.

            V pustině za Carnegieho hranicemi zatím žijí dva lidé, kteří objevili vlastní způsob, jak se vypořádat s obtížemi každodenního života: George a Martha, které ztvárnili Michael Gambon a Frances de la Tour. Jde o šťastný manželský pár zarytých ekologů.

            Dvojice, která působí excentricky i v tak podivné době, žije v pohledné, dokonale vyzdobené chatě, kde nechybí ani vyšívané polštáře na kanapi a zarámované fotografie na zdi – pozoruhodná anomálie v pustině, kde na kilometry daleko nestojí jediná stavba. „Snaží se uchovat si zbytky svých původních životů, gramofon na kliku a porcelánové čajové šálky,“ popisuje de la Tour. Ale stejně jako řada dalších věcí ve filmu Kniha přežití nemusejí být ani tito dva tak docela těmi, kým se zdají být. „Když se jim na prahu objeví cizinci, jednají s nimi jako s hrozbou. George a Martha si o každém myslí, že je pro ně hrozbou. Protože je.“

            Úkolu zpracovat drsné konfrontace, ke kterým ve filmu dochází a v nichž Eli odhaluje všestrannost svého umění přežít, se ujal zkušený šéf kaskadérů Jeff Imada, který má na svém kontě např. filmy Bourneovo ultimátum nebo Klub rváčů. „Ve filmu Kniha přežití uvidíme pouliční styl boje. Dojde na celou řadu zbraní, nějaké souboje s noži, meči a s tyčemi. Eli využívá k sebeobraně okolní prostředí, několikrát čelí více protivníkům současně a občas dojde na souboj muž proti muži. V podstatě je tu zastoupeno skoro vše,“ říká.

            Přípravy na tyto náročné scény jsou důkazem odhodlání, se kterým se Denzel Washington pouští do čehokoliv, na čem pracuje. Zúročil tu měsíce spolupráce a dřiny s těmi nejlepšími trenéry, díky čemuž se mu podařilo dosáhnout plynulé akce, po které tvůrci filmu toužili, což znamenalo zaznamenávat bojové scény na jeden záběr a bez pomoci dvojníka.

            Denzel se opravdu předvedl,“ soudí Allen Hughes. „Měli jsme tu celou řadu fyzicky náročných scén a neřešili jsme je častým střihem ani jinými filmovými berličkami. Opravdu musel zvládnout celý boj na jeden zátah a zvládl to dokonale. Bylo to skvělé.“

            Za spolupráce s předním odborníkem a učitelem bojových umění Danem Inosantem, žákem samotného Bruce Lee, podrobil Imada Washingtona něčemu, co nazývá „úplným průnikem“. Šlo o věc, se kterou se tento herec v minulosti již setkal, když se ve spolupráci s boxerem Terrym Claybonem připravoval celý rok na svou oscarovou roli šampiona střední váhy Rubina „Hurikána“ Cartera ve filmu Hurikán v ringu a od té doby stále sportuje, aby se udržel v kondici. „Provedli jsme Denzela rychlokurzem všech aspektů a technik boje a nakonec vytvořili výsledek, tedy kombinaci rozličných stylů bojových umění a technik boje beze zbraní,“ popisuje Imada.

            Z Washingtonova pohledu šlo o příležitost. „Měl jsem štěstí, že jsem mohl spolupracovat s experty jako Jeff a Danny, jedněmi z největších mistrů bojových umění. Bylo to náročná a byla to velká zábava a naprosto bezmezně obdivuji, co dokáží. Společně jsme pro Eliho vypracovali bojový styl, který v sobě slučoval dovednosti, jaké by získal samouk, nucený přežít.“

            Denzel se také naučil dokonale zacházet s nožem, jako by se jednalo o prodloužení jeho ruky,“ dodává Albert Hughes. Eliovou hlavní zbraní měl být původně samurajský meč, ale Washington se s bratry Hughesovými nakonec shodl na kratší zbrani, podobající se spíše mačetě, tedy na méně formální alternativě, která lépe vyhovovala potřebám osamělého poutníka, nuceného zbraň snadno ukrývat pod batohem a v případě potřeby ji bleskurychle tasit.

            Jak podoba, tak i funkčnost Eliovy neobvyklé výzbroje i bojového stylu jsou součástí jeho osobnosti. Protože je nucen cestovat nalehko, musí s maximální účinností využívat vše, co se naučil nebo nalezl – ať už proto, aby přežil, nebo aby posloužil vyšším zájmům. Tento pragmatický přístup se stal součástí hereckých výkonů i výtvarných návrhů, kostýmů i rekvizit. V Eliových rukou není nůž jen prostředkem sebeobrany, ale také lovecký nástroj.

            Na gangy kolem silnic, Carnegieho zabijáky a další, kteří se mu postaví,, reaguje Eli podobně instinktivně a živočišně a využívá k tomu veškerých svých nahromaděných zkušeností. „Musel dokázat poradit si efektivně se svými nepřáteli, ale současně nepůsobit dojmem trénovaného bojovníka,“ objasňuje Imada, který se snažil každou scénu vymyslet tak, aby v ní pokud možno nebyl žádný náznak choreografie. „Lidé se po něm během boje různě sápou, tahají ho, bijí i kopou.“

            Bylo klíčové, aby Eli nepůsobil jako válečný veterán nebo nějaký supervoják, který je vybaven dokonalými schopnostmi,“ říká scenárista Whitta. „Chtěli jsme, aby to byl obyčejný člověk. Jeho prostřednictvím a prostřednictvím toho, co dokáže, pochopíte, jak se lidé museli adaptovat, aby přežili. Denzel chápal, že aby diváci uvěřili jeho postavě a jejímu příběhu, musejí uvěřit i bojovým scénám.“

            Začátek filmu diváka seznamuje s nepříjemnou realitou. Eli prochází kolem dávno mrtvých těl ve vykradených, ohořelých autech, která lemují silnice. Na kilometry daleko na obě strany se od něj rozprostírá pustina, kde není jediný živý člověk, kterou protíná silnice, přezdívaná tvůrci filmu jako Dálnice smrti. Je to svět, který je podle Joela Silvera současně futuristický i zcela zdevastovaný, podivné a surrealistické místo s minimální funkcionalitou.

            Věděli jsme, že bratři Hughesové dodají filmu velice specifický vizuální styl, který je klíčový pro akční scény i hlavní témata celého filmu,“ soudí Broderick Johnson.

            Úkolem bylo vytvořit svět za třicet let, který je ale současně zcela primitivní,“vysvětluje David Valdes. „Obvykle v případě futuristického filmu uvažujete o automobilových prototypech a snažíte se vymyslet, jak bude za desítky let vypadat kuchyňský šlehač. V případě Knihy šlo ale o to, že v době, kdy se odehrává, už budou fungovat jen zcela nejzákladnější mechanická zařízení, relikvie minulosti.“

            Tvůrci filmu vymysleli drsnou a ponurou krajinu, která dramatickým a přesto realistickým způsobem ukazuje, jak by mohla Země po závažné katastrofě vypadat. „Zjišťovali jsme si, co by mělo na podobu prostředí největší vliv, zda by to byl jaderný výbuch, biologický útok či popílek ze supervulkánu,“ popisuje Allen Hughes. „Co by se stalo s rostlinstvem a živočichy, s počasím nebo s oblaky? V jakém stádiu rozkladu by se svět nacházel? Jak by taková budoucnost vypadala?“

            V jistých ohledech jsme se inspirovali comicsy, ačkoliv náš příběh z takových zdrojů nevychází,“ dodává Albert. „Požádali jsme o spolupráci tvůrce comicsů Tommyho Lee Edwardse, Chrise Westona a Rodolfa Dimaggia, aby nám pomohli vymyslet celkový výtvarný styl filmu: barevnou paletu, postavy, kulisy a lokace...v podstatě jakýsi vizuální scénář.“ Poté na základě rozsáhlých storyboardů vznikly jakési vzorové publikace, které určily směr, jakým se práce v každém z oddělení měly ubírat, od postprodukce přes soundtrack až po barvy. „Herci a štáb se do nich podívali a okamžitě pochopili, o jaký film nám jde.“

            Protože si oba bratři snažili práci co nejlépe rozvrhnout, trávil Allen většinu času během přípravné fáze dohlížením na obsazování rolí a na práce na scénáři v Los Angeles, zatímco Albert se soustředil na specifika výtvarné stránky filmu a kamery s Valdesem přímo na místě natáčení a s bratrem byl v neustálém kontaktu.

            Allen a Albert mají dokonalý pracovní vztah. Velice dobře se doplňují a každý má tolik nápadů, že je to až neuvěřitelné,“ míní Andrew A. Kosove.

 

O TVŮRCÍCH

 

            DENZEL WASHINGTON (Eli, produkce)

je dvojnásobným držitelem Oscara a nominován byl na tuto prestižní cenu celkem pětkrát. Nerad opakuje podobné role a nevrací se ke svým úspěšným filmům. Neustále se snaží vyhledávat nové výzvy a jeho rozmanité filmové i divadelní portfolio to potvrzuje. Bavil a udivoval nás v rozmanité škále rolí, do kterých vždy jednoznačně vložil kus sebe sama – od Tripa, zahořklého uprchlého otroka ve filmu Glory, až po jihoafrického bojovníka za svobodu Stevena Bika ve Volání svobody; od Shakespearova Richarda III až po sukničkářského trumpetistu Bleeka Gilliama ve filmu Spikea Lee Mý lepší blues.

            V současné době natáčí Washington s režisérem Tonym Scottem akční thriller Unstoppable, který by měl do kin přijít v roce 2010. Na jaře 2010 by se měl také objevit na Broadwayi v obnovené premiéře dramatu Augusta Wilsona Fences, oceněném Pulitzerovou cenou. Naposledy jsme ho měli možnost spatřit po boku Johna Travolty v remaku snímku Únos vlaku 1 2 3 v režii Tonyho Scotta.

            Washington koncem roku 2007 dokončil snímek The Great Debaters, který režíroval a ve kterém hrál společně s dalším oscarovým hercem, Forestem Whitakerem. Jde o drama podle skutečných událostí o životě Melvina B. Tolsona – profesora na texaské Wiley College, který v roce 1935 dokázal, že členové tamního debatního týmu vyzvali v národním mistrovství tým Harvardu.

            V listopadu 2007 si Washington zahrál po boku Russella Crowea ve snímku Ridleyho Scotta Americký gangster. Film vydělal během prvního víkendu téměř 44 milionů dolarů a stal se tak Washingtonovým nejúspěšnějším filmem o premiérovém víkendu.

            Na konci roku 2006 napínal diváky ve filmu společnosti Touchstone Pictures Déjà Vu v režii Tonyho Scotta, ve kterém představuje agenta ATF, který se vrátí v čase, aby zachránil před smrtí ženu, do které se v průběhu akce zamiluje.

            V roce 2004 natočil taktéž s Tonym Scottem film Muž v ohni, ve kterém hraje bývalého mariňáka, pověřeného ochraňováním malé dívky v podání Dakoty Fanning. Ve stejném roce jsme ho mohli spatřit také ve filmu Manchurianský kandidát, moderním remaku klasického filmu z roku 1962. Film režíroval Jonathan Demme a kromě Washingtona se v něm objevili také Meryl Streep a Liev Schreiber.

            Jedním z jeho nejlepších výkonů byla pravděpodobně Oscarem oceněná role ve filmu Training Day v režii Antoine Fuqua. Washington v něm hraje ostříleného policistu, který zaučuje nového člena protidrogové jednotky v podání Ethana Hawkeho. Tento film byl jedním ze dvou filmů roku 2001, kterým se podařilo být po dva týdny na špici žebříčku návštěvnosti.

            Z řady dalších filmů, na kterých spolupracoval, je možné jmenovat například Presumpce viny, Příběh Antwona Fishera, který byl současně jeho režijním debutem, John Q, Vzpomínka na Titány, Hurikán v ringu, za který získal Zlatý glóbus za nejlepší mužský herecký výkon, Sběratel kostí, Anděl smrti, Nejlepší hráč, Stav obležení, Odvaha pod palbou v režii Edwarda Zwicka, Kazatelova žena, Krvavý příliv či v biografickém velkofilmu Malcolm X pod taktovkou Spikea Lee, který byl kritikou i diváky považován za jeden z nejlepších filmů roku 1992.

            V roce 2000 si poprvé vyzkoušel také práci producenta, když pro společnost HBO produkoval dokumentární film Half Past Autumn: The Life and Works of Gordon Parks, který získal dvě nominace na cenu Emmy. Na tu byl nominován i další dokument, Hank Aaron: Chasing the Dream, na jehož výrobě se Washington podílel jako výkonný producent.

            Hollywood Washingtona objevil v roce 1979, kdy byl obsazen do televizního filmu Hlas krve. Poté byl na základě svého výkonu v divadelní hře A Soldier's Play obsazen stanicí NBC do televizního seriálu St. Elsewhere.

            Prvního Oscara Washington získal za nejlepší mužský herecký výkon ve vedlejší roli ve filmu Glory.

 

            GARY OLDMAN (Carnegie)

má za sebou téměř dvacetiletou kariéru ve významných světových filmech. Známe ho jako Siria Blacka (strýc Harryho Pottera), komisaře Jima Gordona (Batmanův policejní partner), Drákulu, Beethovena, Lee Harveyho Oswalda, Joea Ortona, Sida Viciouse a také jako teroristu, který unesl Ait Force One s Harrisonem Fordem. Objevil se i ve filmech Luca Bessona Leon a Pátý element a také jako dr. Zachary Smith ve snímku Ztraceni ve vesmíru. V současné době ho můžeme v kinech vidět společně s Jimem Carreym ve filmu Roberta Zemeckise Vánoční koleda 3D, adaptaci klasické Dickensovy novely, v níž ztvárnil díky metodě performance capture hned několik rolí.

            Oldman je obecně uznávaný jako jeden z nejlepších herců své generace a získal si věhlas po celém světě. V průběhu osmnácti let se objevil ve více úspěšných filmech než kdokoliv jiný a kromě toho byl navíc k vidění ve více než jednom filmu z desítky nejúspěšnějších filmů všech dob.

            Svou kariéru začal v roce 1979 v divadle. V letech 1985 až 1989 pracoval v londýnském divadle Royal Court. Mezi jeho rané filmy pro televizi BBC patří například Meantime Mikea Leigha a The Firm dnes již zesnulého Alana Clarka. Následně byl k vidění např. ve filmech Sid a Nancy, Prick Up Your Ears režiséra Stephena Frearse, Rosencrantz a Gildenstern jsou mrtví v režii Toma Stopparda, Stav milosti, JFK Olivera Stonea, Drákula Francise Forda Coppoly, Romeo krvácí, Pravdivá romance v režii Tonyho Scotta, Leon, Vražda prvního stupně, Nehynoucí láska a Šarlatové písmeno v režii Rolanda Joffe.

            V roce 1995 společně se svým manažerem a produkčním partnerem Douglasem Urbanskim založil produkční společnost, která produkovala Oldmanův režijní debut, velice úspěšný film Nil by Mouth. Snímek získal 9 ze 17 významných cen, na které byl nominován, a v roce 1997 zahajoval soutěž na výročním padesátém festivalu v Cannes. Za svůj režijní počin Oldman získal také prestižní Channel Four Director's Prize na festivalu v Edinburghu, společně s Douglasem Urbanskim British Academy Award za nejlepší film či cenu BAFTA za nejlepší původní scénář.

            V průběhu uplynulých osmnácti let se objevil v neuvěřitelných devíti filmech, které se ihned po premiéře vyšplhaly na první příčku žebříčku návštěvnosti. Snímky, v nichž se objevil, vydělaly dohromady sumu v řádu miliard dolarů.

 

            MILA KUNIS (Solara)

se naposledy objevila v komedii Mikea Judge Extract, kde si zahrála společně s Jasonem Batemanem a Benem Affleckem. V roce 2008 byla k vidění v úspěšné komedii Judda Apatowa Kopačky v roli Rachel. Ve filmu dále hráli Jason Segel, Kirsten Bell a Jonah Hill. Zahrála si také v akčním thrilleru Max Payne s Markem Wahlbergem.

            Kunis by se měla zanedlouho objevit v chystané celovečerní komedii Date Night s Rayem Liottou, Markem Ruffalo, Tinou Fey a Stevem Carrellem jako jedna z postav, které Fey s Carellem potkávají při svém nepovedeném rande. Stejně tak by se měla objevit v paranormálním dramatu Darrena Aronofskyho Black Swan s Natalie Portman v roli její rivalky Lilly. Oba filmy by měly mít premiéru v roce 2010.

            Herečka ruského původu zahájila svou kariéru rolemi v několika televizních reklamách. Nejvíce se proslavila svými rolemi ve dvou z nejúspěšnějších seriálů stanice Fox: coby Jackie Burkhart v seriálu Zlatá sedmdesátá, za který získala dvakrát cenu YoungStar v kategorii Nejlepší ženský herecký výkon v televizním seriálu, a dabováním postavy Meg v úspěšném seriálu Griffinovi.

 

            RAY STEVENSON (Redridge)

se pravděpodobně nejvíce proslavil svou rolí v televizním seriálu stanic HBO a BBC Řím, v němž si zahrál legionáře Tita Pulla. Po skončení seriálu se objevuje v celé řadě celovečerních filmů.

            Stevensona jsme mohli naposledy spatřit ve fantasy thrilleru Upírův pomocník v režii Paula Weitze, který vznikl na motivy dětské série bestsellerů Darrena Shana. V roce 2008 se objevil v hlavní roli filmu Kat: Válečná zóna o comicsovém antihrdinovi Franku Castlovi a jeho poslání zbavit svět zla poté, co mu byla zavražděna žena a dcera.

            Následně se objeví ve filmu Jonathana Hensleigha The Irishman coby titulní hrdina příběhu na motivy skutečných osudů slavného zločince Dannyho Greenea, v němž si společně s ním zahrají Christopher Walken, Vincent D'Onofrio a Val Kilmer a který by měl mít premiéru v roce 2010. V témže roce by měla mít premiéru i akční komedie Adama McKaye The Other Guys, odehrávající se ve světě newyorských policistů, v němž se Stevenson objevuje po boku Willa Ferrella a Marka Wahlberga. Mezi jeho chystanými projekty je také role Volstagga, jedné z hlavních postav comicsového filmu Thor. Při natáčení tohoto filmu bude mít možnost znovu spolupracovat s režisérem Kennethem Branaghem, se kterým si zahrál ve filmu Teorie létání v režii Paula Greengrasse.

           

            JENNIFER BEALS (Claudia)

se naposledy objevila ve francouzském filmu Joueuse, který měl americkou premiéru na festivalu Tribeca.

            Beals byla dvakrát nominována na NAACP Image Awards za svou roli v úspěšném seriálu stanice Showtime The L Word, který v roce 2009 po šesti sezónách skončil. Za své výkony v tomto seriálu získala řadu ocenění, mimo jiné též Power Up Award, GLAAD Golden Gate Award či Golden Satellite Award. Před nedávnem se Beals začala objevovat také v seriálu Lie to Me stanice Fox jakožto bývalá manželka hlavního hrdiny v podání Tima Rotha.

            Mezi její významné role patří například role po boku Campbella Scotta ve snímku Roger Dodger, který získal v roce 2002 cenu Best Narrative Feature na festivalu Tribeca a zvítězil na benátském filmovém festivalu v kategorii Nejlepší debutový snímek. Kritika byla nadšená z jejího výkonu v televizním filmu Primadona v ohrožení, který napsali a režírovali Jennifer Jason Leigh a Alan Cummings. V roce 2001 se objevila ve dvou televizních filmech stanice Showtime: v adaptaci Ztracené ideály a ve snímku A House Divided, ve kterém si zahrála společně se Samem Waterstonem a Lisou Gay Hamilton a vysloužila si nominaci na cenu Golden Satellite.

            Herečka původem z Chicaga začala svou kariéru po dokončení střední školy rolí ve filmu Flashdance, za kterou byla nominována na Zlatý globus a na NAACP Image Award. Poté vystudovala americkou literaturu na Yaleově univerzitě. Následně své herecké umění potvrdila například v dramatu Carla Franklina Ďábel v modrém s Denzelem Washingtonem či ve snímku Alana Rudolpha Mrs. Parker a začarovaný kruh.

            Beals v roce 1999 obdržela na festivalu v San Jose Maverick Award a v roce 2004 se umístila v žebříčku 50 nejkrásnějších lidí podle People Magazine.

 

            FRANCES DE LA TOUR (Martha)

získala cenu Tony za svůj výkon v roli paní Lintottové ve velice úspěšné divadelní hře Alana Bennetta The History Boys v režii Nicholase Hytnera a v roce 2006 byla nominována na cenu BAFTA za svou roli v televizním zpracování této hry. Třikrát obdržela cenu Olivier: v roce 1980 v kategorii Nejlepší ženský herecký výkon za roli ve hře Duet for One, za který získala také cenu Evening Standard Best Actress Award, v roce 1984 v kategorii Nejlepší ženský herecký výkon v obnovené premiéře za roli ve hře A Moon for the Misbegotten a v roce 1992 v kategorii Nejlepší ženský herecký výkon ve vedlejší roli ve hře When She Danced. De la Tour navštěvovala v šedesátých letech Drama Centre v Londýně, aby se poté stala členkou Royal Shakespeare Company.

            Její filmografie zahrnuje například komedii Rising Damp, založenou na populárním televizním seriálu, za kterou získala Evening Standard Best Actress Award. V současné době se před časem objevila coby madam Maxine ve filmu Harry Potter a Ohnivý pohár a jako frau Eva ve fantasy Andreie Konchalovskyho Nutcracker: The Untold Story. Zanedlouho ji budeme moci spatřit ve společnosti řady hvězd, mimo jiné i Johnnyho Deppa a Anne Hathaway ve filmu Tima Burtona Alenka v říši divů, který by měl mít premiéru v roce 2010.

            Mezi její televizní role patří například sitcom Rising Damp, film Duet for One, za který byla nominována na cenu BAFTA, seriál BBC Mrtvé probouzeti, film Hercule Poirot: Smrt na Nilu, Slečna Marplová: Není kouře bez ohýnku, seriál BBC Sensitive Skin a v poslední době také seriál CBS-TV 3 libry.

 

            MICHAEL GAMBON (George)

je úspěšným divadelním, televizním i filmovým hercem. Svou kariéru zahájil v Edwards/Macliammoir Gate Theatre v Dublinu. V roce 1963 se stal členem souboru Britského národního divadla pod vedením Laurence Oliviera v Old Vic a zahrál si ve hrách Hamlet, Saint Joan, The Recruiting Officer, Andorra, Philoctetes, Othello, The Royal Hunt of the Sun, The Crucible, Mother Courage, Love for Love, Juno and the Paycock a Bouře.

            Jakožto člen Royal Shakespeare Company strávil sezónu v Aldwych a později si zahrál titulní roli ve hře Král Lear a roli Antonia ve hře Antonius a Kleopatra s Hellen Mirren, jak ve Stratfordu, tak v Barbicanu.

            Mezi jeho televizní role patří například role v prvním barevném dobrodružném seriálu stanice BBC The Borderers, film Eyeless in Gaza, seriál The Other One s Richardem Briersem, televizní film The Seagull, The Holy Experiment, seriál Oscar, televizní film Ghosts či seriál Dennise Pottera The Singing Detective, za nějž získal cenu BAFTA, Broadcasting Press Guild Award a Royal Television Society Award. Kromě toho se objevil také v televizním filmu Vyděra

Diskusní téma: KNIHA PŘEŽITÍ (THE BOOK OF ELI)

Nebyly nalezeny žádné příspěvky.
 

Kontakt

SMS Společník MoravskoSlezský

sms.ostrava@seznam.cz

Webnode

Vyhledávání

O nás

25.09.2008 16:00

O nás

Jsme atraktivní kulturně-společenský portál, který je zaměřen na veškeré zajímavé dění v Moravskoslezském kraji. Jeho koncepce je zřejmá: předat svým čtenářům nejen komplexní informace o akcích v tomto regionu z oblasti kultury, sportu, cestování a dalších, ale také...

© 2008 Všechna práva vyhrazena.

Eshop