Rozhovor s Milošem Formanem k filmu Dobře placená procházka

Představení Dobře placená procházka se prolíná vaším uměleckým životem od 60. let, až do současnosti. Co je na té hře tak přitažlivé, že se k ní stále vracíte, je to pouhá nostalgie?

To jak Jiří Suchý zachází v "Procházce" s češtinou ve mně budí nekonečný obdiv. Navíc "Procházka" vznikla v době, kdy jsem začínal a já jsem na tohle období silně sentimentální.

V roce 1966 vznikl první záznam tehdejšího semaforského představení. Nyní záznam nové inscenace v Národním. Oba pochopitelně vznikaly v naprosto odlišných podmínkách, přesto lze obě ta natáčení nějak srovnat? V čem jsou jejich zásadní odlišnosti a podobnosti?

Rozdíl je přibližně takový jakým projde kterákoli hra na své pouti z "off Broadway" na Broadway.

Jakou metodu jste při nynějším natáčení využili?

Abychom uchovali spontaneitu, točili jsme film osmi kamerami při pěti normálních představeních.

Pro představení v Národním jste dělali docela rozsáhlé konkurzy, mělo několik alternací. Jak probíhalo rozhodování, kdo nakonec bude „hrát“ ve filmu?

Obsazeni byli ti nejlepší, kteří měli v terminech, umožněných pro natáčení, volno.

Několikrát jste řekl, že film skutečně vzniká ve střižně. Jaká byla práce na střihu DPP, materiálu jste měli dost…

Se střihačkou Toničkou Jankovou jsme ve střižně proseděli, díky velkému množství natočeného materiálu, více času než bývá obvyklé.

Jste zvyklý na natáčení ve velkých hollywoodských produkcích. Jaké to bylo pracovat tady v Česku, v malém týmu, na vlastně nezávislém snímku?

Co se týká profesionality všech spolupracovníku nebyl rozdíl žádný. Z osobního hlediska to bylo příjemnější.

Film byl původně určen pro DVD. To, že jste nakonec souhlasil s jeho uvedením v kinech, naznačuje, že jste s výsledkem spokojen?

Velice.

Zdroj a foto: Distributor - Falcon